Věnovaná...

Věnovaná…

Ráno co ráno Tě vidím,

Elegantně se neseš, krásná,

Nejsem sám, co Tě svlíká očima –

A přitom se za to stydím,

Totiž napadá mě myšlenka spásná,

Ale Ty jsi vždy už někde jinde.

Vlastně Tě tajně miluji,

Ostatně to se dá jen platonicky,

To je moje veřejné tajemství –

A Tvé modré oči mě okouzlují,

Vysílám své SOS k Tobě telepaticky,

Odpověď nechodí,

Vidím Tě aspoň – den co den,

Ách, kdy moje láska pochopí?