Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV MLŽNÝCH HORÁCH-5
05. 02. 2007
0
0
2233
Autor
fungus2
ČÁST PÁTÁ
Dusot koňských kopyt se mísil s bojovým pokřikem Navarů, přičemž to vše se odráželo od okolních skal.
„Ukažte co jsou to gardisti krále Ikira!“ vykřikl Asim, načež jako ostatní namířil luk a vzápětí vypálil šíp. Ten se mihl vzduchem a zasáhl jednoho navarského bojovníka do krku. Ten rozhodil rukama, pustil uzdu koně a zhroutil se ze sedla na zem. I několik dalších Navarů bylo zasaženo šípy, načež gardisté začali vrhat nože. A ty také některé jezdce zasáhly.
„Za krále!“ vyhrkl Asim, přičemž vytáhl z pochvy meč a vzápětí se ozvalo řinčení zbraní.
Navarů byla přesila. Asim v sedle koně se po boku svých bojovníků začal bít, jak jen nejlépe uměl. Střídavě dělal prudké pohyby rukou, ve které svíral meč a levou rukou nastavoval štít do úderů čepelí protivníků. Jedním rychlým seknutím zasáhl mečem navarského bojovníka do krku. Pak stačil postřehnout, jak se jeho protivník kácí ze sedla a zároveň mu vystřikuje krev. A ta vzápětí obarvila část čepele. Ve stejný okamžik zkřížil meč s dalším Navarem. Přes pravou ruku, kterou šermoval pozorně sledoval pohyby protivníkovy ruky, v niž on svíral meč. Vzápětí uviděl jiného navarského bojovníka, který se objevil po jeho levé straně. A ten se ho chystal bodnout kopím. Obratným pohybem vykryl výpad toho s kým se šermoval, načež strhl svého koně nazpátek. O vteřinu později se těsně před ním a nad hlavou koně mihla špička kopí. V následujícím okamžiku si obratným pohybem dal čepel meče mezi bok a levou rukou. Poté vší silou ve své pravé ruce prudkým trhnutím vytrhl překvapenému Navarovi kopí z ruky. Tím okamžitě udělal prudký pohyb ve směru, kde byl na koni ten s nímž se šermoval. Onoho navarského bojovníka zasáhla špička kopí do boku a ten se za výkřiku zhroutil. Pak však musel svou pozornost soustředit na toho, jemuž vytrhl kopí. Onen Navar tasil pohotově meč, ale Asim pravou rukou uchopil za opaskem jeden ze zasunutých nožů. Ten hned mrštil a muži na koni se jeho čepel zabodla do krku.
Bolestný výkřik hroutícího se bojovníka zcela zanikl v řinkotu zbraní a ryku ostatních zápasících mužů. V divoké bitce náhle na Asima skočil jeden navarský bojovník a srazil ho z koně. Oba se okamžitě ocitli na zemi. Asim levou rukou vší silou svíral protivníkovy pravé zápěstí, v němž on měl nůž. O chvíli později Navara ze sebe shodil, zkroutil mu pravou ruku, přičemž mu v ní křuplo. Vzápětí čepelí nože bodl navarského bojovníka do hrudi a současně postřehl k sobě běžet dva Navary. Rychle vstal a ten, co se ho snažil bodnout mečem bodl toho, jemuž zabodl nůž do hrudi. Zpoza těla mrtvého mu nohou kopl do ruky, načež se zmocnil jeho meče. A jím ho pohotově sekl. Druhý navarský bojovník se na Asima okamžitě vrhl. Začal nerovný souboj, aby se o chvíli později objevila trojice Navarů. Asimovi bylo hned jasné, že nemá šanci.
Když křížil meč s dvěma protivníky, tak horské údolí počala zaplavovat mlha. Současně se v ní náhle objevilo velké množství postav v kápích a čtveřice navarských bojovníků byla okamžitě pobita. Mlha se zanedlouho rozplynula a naprosto vyčerpanému Asimovi se naskytl pohled na hrstku jeho přeživších bojovníků.
„Já tušil, že nás v tom Netrymové nenechají. Jen jsem měl vobavu, abych se jejich pomoci dožil,“ ozval se Imar, který seděl opřen zády o velký balvan. A přitom si prohlížel utržené šrámy.
„Ty Netrymy nám snad poslali samotný bohové,“ řekl Asim, když pomalu došel k Imarovi, načež také usedl.
„No, až se trochu vzpamatujeme, tak vyrazíme k tý jeskyni. Navarové už určitě útočí na královské město,“ pronesl Imar.
„Ukažte co jsou to gardisti krále Ikira!“ vykřikl Asim, načež jako ostatní namířil luk a vzápětí vypálil šíp. Ten se mihl vzduchem a zasáhl jednoho navarského bojovníka do krku. Ten rozhodil rukama, pustil uzdu koně a zhroutil se ze sedla na zem. I několik dalších Navarů bylo zasaženo šípy, načež gardisté začali vrhat nože. A ty také některé jezdce zasáhly.
„Za krále!“ vyhrkl Asim, přičemž vytáhl z pochvy meč a vzápětí se ozvalo řinčení zbraní.
Navarů byla přesila. Asim v sedle koně se po boku svých bojovníků začal bít, jak jen nejlépe uměl. Střídavě dělal prudké pohyby rukou, ve které svíral meč a levou rukou nastavoval štít do úderů čepelí protivníků. Jedním rychlým seknutím zasáhl mečem navarského bojovníka do krku. Pak stačil postřehnout, jak se jeho protivník kácí ze sedla a zároveň mu vystřikuje krev. A ta vzápětí obarvila část čepele. Ve stejný okamžik zkřížil meč s dalším Navarem. Přes pravou ruku, kterou šermoval pozorně sledoval pohyby protivníkovy ruky, v niž on svíral meč. Vzápětí uviděl jiného navarského bojovníka, který se objevil po jeho levé straně. A ten se ho chystal bodnout kopím. Obratným pohybem vykryl výpad toho s kým se šermoval, načež strhl svého koně nazpátek. O vteřinu později se těsně před ním a nad hlavou koně mihla špička kopí. V následujícím okamžiku si obratným pohybem dal čepel meče mezi bok a levou rukou. Poté vší silou ve své pravé ruce prudkým trhnutím vytrhl překvapenému Navarovi kopí z ruky. Tím okamžitě udělal prudký pohyb ve směru, kde byl na koni ten s nímž se šermoval. Onoho navarského bojovníka zasáhla špička kopí do boku a ten se za výkřiku zhroutil. Pak však musel svou pozornost soustředit na toho, jemuž vytrhl kopí. Onen Navar tasil pohotově meč, ale Asim pravou rukou uchopil za opaskem jeden ze zasunutých nožů. Ten hned mrštil a muži na koni se jeho čepel zabodla do krku.
Bolestný výkřik hroutícího se bojovníka zcela zanikl v řinkotu zbraní a ryku ostatních zápasících mužů. V divoké bitce náhle na Asima skočil jeden navarský bojovník a srazil ho z koně. Oba se okamžitě ocitli na zemi. Asim levou rukou vší silou svíral protivníkovy pravé zápěstí, v němž on měl nůž. O chvíli později Navara ze sebe shodil, zkroutil mu pravou ruku, přičemž mu v ní křuplo. Vzápětí čepelí nože bodl navarského bojovníka do hrudi a současně postřehl k sobě běžet dva Navary. Rychle vstal a ten, co se ho snažil bodnout mečem bodl toho, jemuž zabodl nůž do hrudi. Zpoza těla mrtvého mu nohou kopl do ruky, načež se zmocnil jeho meče. A jím ho pohotově sekl. Druhý navarský bojovník se na Asima okamžitě vrhl. Začal nerovný souboj, aby se o chvíli později objevila trojice Navarů. Asimovi bylo hned jasné, že nemá šanci.
Když křížil meč s dvěma protivníky, tak horské údolí počala zaplavovat mlha. Současně se v ní náhle objevilo velké množství postav v kápích a čtveřice navarských bojovníků byla okamžitě pobita. Mlha se zanedlouho rozplynula a naprosto vyčerpanému Asimovi se naskytl pohled na hrstku jeho přeživších bojovníků.
„Já tušil, že nás v tom Netrymové nenechají. Jen jsem měl vobavu, abych se jejich pomoci dožil,“ ozval se Imar, který seděl opřen zády o velký balvan. A přitom si prohlížel utržené šrámy.
„Ty Netrymy nám snad poslali samotný bohové,“ řekl Asim, když pomalu došel k Imarovi, načež také usedl.
„No, až se trochu vzpamatujeme, tak vyrazíme k tý jeskyni. Navarové už určitě útočí na královské město,“ pronesl Imar.
„To je dobrý nápad. Ta jeskyně je na dohled. Jdeme! Jsme už u cíle!“ řekl Asim a postavil se. A zároveň se zadíval na černou skálu, která byla zahalená v mlžném oparu.
KONEC PÁTÉ ČÁSTI
KONEC PÁTÉ ČÁSTI
Klíííd o)))Mnozí si chtějí přečíst mé další díly, u mých povídkových seriálů.
To věřím, bych založil klidně Fanklub Funguse. A motto by bylo:"Fungus je kláda...:-)"
ty nejsi normállní... do roku 2007??? Panebože. to... to... to je fungus.:-)