Most do krajiny snů

...krev v trávě je dobrá, teď si díky Tobě připadám jak třináctka na horách... Jinak co se týče spontánnosti, jsou lidé kteří něco vyplivnou a už do toho nešáhnou, pak lidé kteří tvoří, vymýšlejí, mění, přehazují dokud nemají pocit, že teď je to ono (a pak jsou lidé kteří používají KOSMODISK :-( ) Já se řadím k těm prvním dvěma skupinám, a faktem je, že někdy to jde hodně z hloubky a tak rychle, že to ani já nestíhám (o to horší je třeba právě potom rytmika viz. krit. A. Šípka) ale už se mi do toho potom nechce ani moc zasahovat, právě proto že to je o pocitu, který se mi vybaví třeba i po sedmi letech, kdy si to znova přečtu. Hezký den a slunce v duši :-)))

Doopravdy se mi líbí snad jen posledních pár veršů. Vyjadřuješ se asi dost spontánně, jenže z toho vznikají rychlé, instantní verše, u kterých člověk moc neposedí, nehledě na to, že se v ní těžko hledá hlubší smysl, nějak vybavila krev v trávě... konec básně, i když se mi asi líbí nejvíc, mi k celému zbytku vůbec nesedí.

Sorry.. nějak SE MI vybavila krev v trávě :))

nee nejni, já neumím fotit, ale hezký to je, to jo, děkuju moc:)

jo, jo člověk rád trošku pošťouchne, mimochodem ten nablýskaný diamant na tý větvičce je tvoje vlastnoruční práce??? Jestli jo tak moooc pěkný a jestli ne tak taky ;-)

jo, jo rytmus je základ, když jsem to přednášel, tak mi to ani nepřišlo, zřejmě záleží na přednesu, každopádně díky za návštěvu...

jo, jasně, kdybych to slyšela tebou odrecitované, bylo by to jiné, samozřejmě, protože ty jsi přesně věděl, jak to má být a tak:) ale pro mě jakožto náhodného čtenáře, je důležité, aby ten správný způsob čtení byl i ten přirozený, jaký tě napadne prve

myšlenka pěkná, ale hrozně špatně se to čte - nic moc rytmus, takže báseň nevyzní, jak by chtěla

no, je to tak trochu sestaveno s klišé...

Že by... ale ano.

jo má to něco v sobě....****

mně se to líbí, hlavně ty dvě poslední strofy, t*

dík... něgdy i to klišé - hůře se píše...