Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá, labuť
Autor
Mrakula
do třetice všeho zlého, tož tady je trocha povánočního hnusu
Chci být bílým ptákem. Vznešenost sama, ten koráb plaví se uprostřed vod.
Labuť.
* * *
Je krásná a nemusí se šminkovat a peří nezšedne a nevypadne.
Labuť.
* * *
Klouže po hladině, jen tu a tam se potopí. Její krk. Zobatý majestát. Pak až se vynoří.
A polkne sousto.
Labuť.
* * *
Lidé je milují. A neházejí po nich kameny. Krmí je. Já nic nemám.
Pod vodu, spanilá. Celým krkem. A ven. Slunce se odráží od tiché hladiny.
Polyká.
Labuť.
* * *
Šum řeky. Naposled unikne vlnkám. Krk královny. Odcházím. Za hlasy města. Tolik jí závidím. Její svobodu a dokonalost.
Pryč.
Labuť.
* * *
Potápí se, s chutí roste hlad. Tu připlouvají další. Vznešené koráby. Hladové ponorky. Rodinky škunerů. Malá čluňátka.
Mizí pod vodou na témže místě.
Horliví.
Do rozmašírovaného feťáka pod jezem klovají desítky zobanů.
Labutě.