Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůza
30. 10. 2000
1
0
2614
Autor
CZlovek
Po dlouhé době (možná příliš dlouhé), ze mě vypadlo tohle:
Kdo řekne mi co stalo se
ač čekané přišlo
možná brzy
možná uvítáno
ptám se
kdo řekne mi proč
Zrodily se doteky snů
můry podzimních mrazů
čírky zpěvavých vánků
mizící v noci prokřehlé
k životu budící tóny
nechápané symfonie
Lehkostí oparu
zvedla se mlhavá opona
život vyjevil svou podstatu
nestojí více opodál
nechá se znát
co dříve marností se zdálo
nyní srdci přiléhá -
tak děsivě snadná
jednoduchá odpověď
Kdo řekne mu co stalo se
co nevědomě přišlo
nečekal to -
jemu cizí chybou zdálo se
přirozené
můzy jemné políbení...
No já ti nevím. Zdá se mi to až moc přiumělkované. Je zde až moc vidět snaha o to, aby se kousek tvého příběhu či stavu stal básní. A myslím, že básně jsou krásné, i když jsou jednoduché. Resp.: Čím jsou jednodušeji podané a přesto zaujmou, tím jsou lepší.
Celkový dojem: nic moc (nezlob se, ale je to jen můj subjektivní názor)
CZ: no naopak, moje lyrycká nálada bývá pod bodem mrazu velice často :-))
nepřítomnost D. Ti sluší :-))
tahle básnička je napsaná o stupínek vyzrálejším stylem nežli ty starší
a všechny /i ty z Olomouce/ nutí k přemýšlení /jak dobře poznamenal Tynic/, což se mi líbí
No musel jsem přemýšlet, což se na písmákovi moc nestává...takže : dooobré
Merle: No tedy... to se u Tebe moc často nestává, že? Copak se stalo?
_JiKo_, Tynic: thnx :o)
CZlověcze, to je dobrý! Obávám se, že je to asi první věc (kromě kritik), kterou od Tebe čtu, ale vidím, že si hoto budu muset přečíst víc.