Prázdné dlaně

Stojíš uprostřed ničeho

a prázdný dlaně máš.

Před všemi zde okolo,

svoje slzy ukrýváš.

Zlomený srdce docela

a růže co Ti uvadá.

Kam se láska poděla

a proč Tě znovu nehledá?

Když prázdné dlaně jsou,

studené, chladné ... o samotě,

ptáš se, zda-li jednou naleznou,

dlaně druhé v širém světě.

Na duši Tě kámen tíží,

víra v lásku ztracená,

jak vyhrávat bez obtíží,

to otázka je odvěká.

Prázdné dlaně bez dotyku

a Tebe stále proklínám,

prázdné dlaně, koukám na ně,

já je takhle nenechám.