Autobus do nikam

Jel autobusem do nikam

svět topil se v tmách

v ruce prsten

do očí jsem mu neviděl

na tváři slzu jako hrách

Proč jel a, k čertu, kam ?

ten cizí muž

s prstenem v zaťaté pěsti

černočernou tmou

autobusem do nikam.

(se slzou na bledé líci

věčná zdá se být

nikdy nedopadne

na špinavou zem)

Pojede dál

až spolkne mě tma

až sevře mě ve své pěsti

jako prsten, co držel muž

v autobuse do nikam...