Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePadáme
06. 01. 2005
4
0
559
Autor
vien_dlla
Tak to někdy je...
Jen sněte děti ztraceného času,
ale kdo vám podá naděje v zítřek,
když zbyla jen ohlodaná kost
a kroky znějí síní!
Už jde,
ale on je ten,
kdo neklepe
a kočičí hlavy lemují můj hrob.
Už neletíme vzhůru.
Padáme.
Až na dno jara samotného.
Děti zítřka mají v písek v botách.
Smějí se a po tvářích jim tečou krvavé slzy.
Šikmý řez a kočičí tlapky.
Tak sama.
...dobrá, milujem mačacie(teda kočičí) hlavy... bodaj by nimi bola vyložená celá Bratislava, hneď by krajšie vyzerala... ale späť k básni... páči sa mi, zvláštne mrazivá... *