Ukrytá láska

Uvěřím tomu světýlku, tomu, co skrývaj Tvá očka. Navěky nebo na chvilku, doufám, že potká mě láska. Ta tvá očka hluboká, co tají Tvá krásná tvář. Jsou jak lesní studánka, když ozáří je měsíční zář. Jak v pohádce vždy zkamením a vypadám dost přihlouple. Jakmile Tě uvidím, chovám se jak batole. Škoda, že to nedokážu. Svou lásku k Tobě neukážu. To co mezi námi je, přátelství se tomu říká snad. Braní mi říct jak to je, ztratit ho, bych nebyl rád. Má ústa vždy uzamknou se, když řekl bych Ti rád. Co, kdy a kde stalo se, a že Tě mám rád. Proto pokud náhodou, tuto báseň louskáš, chtěl bych vědět pravdu Tvou jestli Ty mě ráda máš.

---