Snad můžeš mi to odpustit....

Je těžké smířit se s tím,že přicházíme o ty,co milujeme.Je těžké o milované přicházet....

Snažím se vzpomenout,je to tak dávno. Jaká jsi byla?Jak si se smála?A jak si plakala? Jen jizva na srdci,čerstvá je jak od včera.Byla si moje.A já si vzpomínám.Vzpomínám taky na bíloučkou postel,co se v ní ztácíš,tak malinká,tak bezbranná,tak beze sil.Jen monitor nad hlavou si tluče svých 120 v minutě. Snad měla bych,jenomže.....nevím co říct a tak prostě mlčím.Jenom v hlavě mi zní dnes jako tehdy jakoby prosba za odpuštění. Promiň,že neumím pomoci.Promiň za všechno,co bylo špatně.Snad můžeš mi to odpustit............ ...tak sakra slyšíš mě vůbec? ............MAMI!!!!!!!!!!! A pořád jen to stejné ticho.....

---