Ráno

Ze staršího šuplíku...

Bude mi teskno,
až se probudíš.
V pokoji pokrytém mlhovinou,
svedeme válku s kocovinou…
- bude mi líto,
až se ráno probudíš.

Dveře nás hlídají
a naslouchají dalším dveřím
- kde kdo spí
a komu se plaší sen.

Budu tě hlídat
a zapírat tě!
- v jediný den.
Až se nás půjdou ptát,
ty šedavé zástupy kočovníků
kteří tě odnesou tam,
kde nebudem.

A to se pak probudíš
a mně bude líto,
že už tě nemohu hlídat
jak dveře v uzamčeném pokoji.
Až potká tě "kdokoli"
- odejdeš.

Bude mi smutno,
až se probudíš.

---