Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeztotožňovat se
Autor
Marthin
Jimovi...příště zajdem na kafe a cigáro
Tak,
život je za námi,
ale,
kdo ví,
kam nás to požene zítra.
V hrudi se ještě svírá
žhavá láska kulky,
Williame,
kdo je k čemu zrozen?
Nikdo ti neřekne,
bože,
ani
Bože,
jen že už je čas
na zkurvený oběd.
Taky jsem jídával fazole
ukazoval prdel stropu,
když pode mnou vřeštělo
cosi zdánlivě něžného.
Lásko, jsem jí řek
jen při odchodu.
Celou dobu po dráze
kulky,
až do studeného lesa.
Už cítím na páteři
jeho zuby,
jako pod víčky
sníh.
Ale předtím bych se chtěl
zeptat Jima:
"Věděl jsi dopředu
jak to skončí?
Nebo jsi měl pocit
a z toho báseň,
z ní strom.
Neměl jsi jim dávat sekeru,
vždyť víš,
jak jsou vztahovační."
Naposledy jsem se zachvěl,
při úderu struny
o hladinu.
Život bylo houpání
na nebeských marách.