Obrazy

Vteřiny v příboji ticha se tříští
a s každou příští
v sobě si zametám.

V sonátě pro dva mi jeden hlas chybí
spletená v kdyby
radši se nezeptám.

Proklatá samota

Po rajských hodech v duši mé čistý půst
člověk musí růst
i sobě navzdory.

Spálená křídla se o sebe čistí
v podzimní listí
nasypeš pokory.

Vítaná samota

V studeném náručí tmavých pelestí
sníváš o štěstí
s trvalou zárukou.

Plamínek svíčky přikryješ do dlaní
pro to zmírání
tepla pod rukou.

Bezpečná samota

Zahodíš křížek, jako by nápěv ztich -
třicet stříbrných
nebude potřeba.

Do vlasů vpleteš si ostnaté ploty
a jehel hroty
zapečeš do chleba.

Lhostejná samota