Moje ego

Vzpomínám na budoucnost co dávno mě minula
A čekám na minulost co teprve přijde
Dalas mi trnovou korunu a boty ze železa jsi mi obula
A v těchdle botech člověk daleko neodejde

Vím že živ budu až do konce své smrti
A až vstanu z mrtvých tak čeká mě můj konec
Proč za mé pravdy mě vaše oči drtí
Nechci věřit vašim lžím a tak stal se ze mě psanec

Mám mozek génia srdce muže ale toho opravdvého
Ale duši dítěte kterým jsem nikdy nebyl a kterým už zůstanu
Co proved jsem kdy komu tak strašně zlého
Že k výsměchu ještě pár facek od života dostanu

Musím se sám sobě smát

---