Smutek

Smutek

Já miluji Tě moc a chci Tě pořád víc .

Proč mi to děláš teď , proč mě teď tak raníš ?

Mé city tohle neunesou , já tohle vážně nezvládnu

na tohle nejsem stavěná , na tohle nemám povahu .

Nevím jak se k tobě teďka chovat mám ,

až Tě zase uvidím , vazně nevím , co bude dál .

Ani nevím proč , ale mám na sebe vztek !

Sakra tak co teď dělat mám , už nedokážu být bez Tebe !

Trápím se , že chceš být se mnou jen dobrý kamarád ,

jenže já chci , aby mezi námi bylo víc než jen . . . mám Tě rád .

Proč mi první říkáš . . . miluji Tě , a pak jen chci být kamarád ?

Uvědom si , jaké to je pro mne , co teď asi cítím ,

ani nevíš , jak bych chtěla , aby to byl sen ze kterého se probudím .

Koukám ven a vidím vločky padat na zem ,

asi půjdu dolů s nimi , chci se ztratit všem .

Já už na tomhle světě totiž nemam pro co žít ,

předtím jsem byla milována a měla jsem tu , pro co být .

Teď si však připadám , že tu jen nadbývám .

Cítím se jako nic , co nikomu nechybí víc .

Jsem prázdná , už ve mě jen moje láska je .

Jsem suchá , jako jezero co vysychá každým dnem .

Jen čekám až vyschnu úplně a už tu nebudu .

Nikomu nic nepovím , ani ho nezraním , jen chci říct stále Tě miluju .

Tak proč se nemůžeš vrátit zpět ….proč ?

Poraď mi , říkáš jen to spraví čas .

Jenže já trpím dál , neumím čekat a navíc tak dlouho ,

tak proč tohle děláš a ničíš tak naše pouto ?

Nechci už nic slyšet už mi nic neříkej .

Pořád mě to bolí , do srdce už mi jehly nepýchej .

Já totiž chci slyšet od Tebe už jen dvě slova a to . . .miluji Tě .

Já vím , že to není zas tak dlouho co opustil si mne . . . ale znáš mě .

Někdy si říkám , proč nejde vrátit čas .

Možná bych zachránila jednu z těch našich krás ,

které se říkalo láska !

Tobě to beztak připadalo , že to byla jen sázka ,

jenže tohle bylo víc než samotná láska je .

Ty vůbec však netušíš , jak moc mé srdce bije !

Celý život jsem čekala na opravdovou lásku

a po čtyřech týdnech jsem ji prohrála , jak sázku .

Nenávidím sázky v lásce , nenávidím svět ,

nemam ráda smutek , který ničí i ten krásný květ .

Pořád píši tyto řádky , už nevnímám o čem ,

Moje ruka nejde zastavit , tak jako slzy mé .

Dívám se pořád mimo , říkám si , proč zrovna mě ?

Proč zrovna já musím trpět ze všech nejvíce . . .

Cítím svůj hlad , však nemůžu nic sníst ,

pořád jen ležím a trápím se víc a víc !

Už to tak vypadá utrápím se k svoji smrti ,

co to jen říkám , co melu tu za hlouposti !

Já už tu přeci nejsem , já už tímhle světem nechodím .

Totiž bez lásky já dál žít neumím .

Tak vidíš , jak dokáže jeden den změnit můj život ?

Ale určitě se nezměnil jen ten můj , ale i tvůj se musel změnit .

Doufám že víš kdo jsi . . . jsi ten ,

kterému jsem povolila ukrást si mé srdce !

Jenže trochu to nevyšlo a mé srdce spadlo .

Spadlo tak hluboko jak jen mohlo .

Od tamta ho může dostat jedině láska Tvá

Jenže dnes dne 26.ledna já láskou umírám !!!