Liská Kořist

Bezmoc ze strašného zdrcujícího pocitu ticha.

Uzavřený uvnitř sebe,

zpomalený a zmatený snahou osvobodit se.

Snažím se prolomit zeď,

bez výsledku,

stále více upadám do zdrcujícího pocitu ticha.

Rána do hlavy,

kopanec do zubů.

Zaslepen temnotou a neustálým tichem,

ztráta všeho v co sem věřil.

Mlčení, křik otevřel mi oči,

ukázal mi pravdu.

Přibitý na kříži, upálený na hranici,

odsouzen k doživotní bezmocnosti za svou víru.

Pověšen bez slitování,

stala ze mě pouze bezmocná křičící lidská pochodeň,

lidská pochodeň.

Smrt,

smrt jediné možné vysvobození z bezmocnosti.

Jsem pronásledován vlastními zážitky.

Ticho, mlčení a křik, to jediný teď slyšim.

Ticho, mlčení a křik, to jediný teď vnímám.

Ticho, mlčení a křik ukázali mi pravdu,

pravdu, kterou poznat jsem nechtěl.

Lži,

Nenávist,

Nenasytnost,

Hrabivost.

Všechno toto zabilo moje představy,

zabilo moje sny.

Upadl jsem do temnoty, bez možnosti návratu.

Stala se ze mě pouze zkurvená lidská kořist,

být loven, být zabit,

snažím se uniknout, bez výsledku!

Skončil sem svůj skurvenej život jako lovná zvěř,

jako lovná zvěř!