Cizojazyčně

v cizích jazycích nepíšu...., baví mě číst sem tam něco v Aj- pohádky nebo detektivky...., baví mě to, že si pak i vzpomínám na víc slov a je to sranda.. :-) Nesnášim ty cizojazyčné pasáže, protože když jim nerozumím, uniká mi význam.

Deutsch mit lachen!

Ja ted čtu nějakou detektivku auf Deutsch! je to něco pro menší a je to tedy jednodužší!! a jinak skusíme třeba později i Mein Kampf, což musí být opravdu velmi nudná četba!

Já se chci hlavně vyjádřit k tomu psaní v různých jazycích: Píšu česky i anglicky i francouzsky. Podle nálady a také podle únavy. Pokud jsem strávila celý den žvaněním s Francouzi (docela časté v mém případě), psaní česky nebo anglicky mne nejen uklidní, ale báječně se při tom odreaguji. Prostě si odpočinu. To samé se čtením. Jelikož jsem takhle jazykově schizofrenní už docela dlouho, tak jsem si stihla všimnout toho, že samozřejmě nepíšu stejným stylem ve všech jazycích... je to jako kdyby psaly tři různé osobnosti. V každém jazyce vypluje na povrch trochu jiná tvář, jiná část mé osobnosti... V češtině si víc hraju, francouzština je více "svůdnická, poťouchlá, flirtující", angličtina je hladká jako oblázky nasypané do sklenice... průzračná a čistá. doufám, že si svůj jazykový repertoár dále rozšířím a časem budu moct objevit tvář mne samé, kterou byhc rozezvučela třeba rusky, nebo německy... (ačkoli si při tom leckterý jazykový puritán asi bude muset zacapt uši... :-))

Momentálně čtu překlad čtvrtého dílu (jiný neměli) Harryho Pottera do francouzštiny. V originále už jsem přečetl všech pět dílů. A proč? Kvůli procvičení jazyka, ale i pro zajímavost - jak se určité reálie nazývají v originále a v jiných než českých překladech... Třeba v případě Alenky v říši divů a Za zrcadlem jsem moc rád, že jsem se těmi kouzelnými slovními hříčkami prokousal (a pak už člověk může porovnávat překlady). - Makaronismy mně osobně nevadí, ale protože je mezi námi spousta lidí jazykově nedisponovaných, nemyslím si, že by bylo šťastné řešení dávat do českého jazyku cizojazyčnou pasáž bez překladu. Ono to pak taky vypadá, jako kdyby autor povýšenecky říkal "podívejte, já umím jazyk, a kdo je takový debil, že ho neumí, ten má smůlu". Bilingvní vydání nemusím, trochu to ruší, radši mám každé zvlášť. Navíc bilingvní vydání často bývají zkrácená a tedy ochuzená o zajímavé pasáže. A poslední otázka - nemyslím, že by pro někoho bylo snazší psát v cizím jazyce než mateřštině. Pokud ale mám dodat nějaký text česky i anglicky, je pro mne snazší si ho napsat anglicky a pak přeložit do češtiny, než ho napsat česky a pak horko těžko překládat do angličtiny ty šílené formulace, co jsem si tam navymýšlel :-))