Reklama

     Taky jste si toho všimli? Jdete po ulici, koukáte do výlohy, na zdi, tabule, vývěsky ... všude na Vás číhá. Reklama. Dokonce i když sklopíte oči a kontrolujete pouze chodník, abyste nešlápli do nějakého toho énóna, je tam. Na velkých bilboardech se usmívají rozverně politici a slibují lepší zítřky, upřímně se přitom šklebí. Ohrady a místa, která se dají oblepit plakáty, zvou křiklavě na večerní parties, kde hraje DJ X ... nebo občas promlouvají nesrozumitelnou řečí různobarevných nicneříkajících nápisů - kupodivu je to pozvánka na stejnou akci. Jo, člověk se holt musí vyznat, aby některou reklamu pochopil. A televize. Krom reklamy na sebe samou člověka vybízí k nákupu toho nejlepšího prášku na nejodolnější špínu, kterou vypere dvakrát takovou silou, že vše bude čistoskvouce čisté, kromě Vaší kapsy. Vy zíráte, my zíráme. Proklatě dobré kuře pronásledované tučňákem s ledovými tyčinkami, které umí děti zmrazit při výskoku, s jogurtem s extra velkými kousky ovoce, které je potřeba o několik vteřin později rozmixovat, protože to děti baví.

     Zvykli jsme si. Paradoxy ovládají tento svět. Čím blbější reklama, tím líp si ji lidé zapamatují. Rychlé. Účinné.

     Lev na Vaší straně ve světě financí. Měníme se pro vás. Dneska už Helenko nebudu, René já a Rudolf jdeme do švestek, protože i muži mají své dny. Běžné vložky - perfektní říz.

     Je tam všechno. I reklamu na toaletní papír jsem viděl. Dvakrát tak silný, odolnější, s větší účinností. Neuvěřitelné co dnes tahle doba nabízí. Stačí vyrazit místo do přírody mezi regály super a hypermarketů, všechno si můžete koupit, děti tohle milují.

     Je to dokonalá doba. Všechno je perfektní, bez vady, mnohokrát lepší než ty běžné, hloupé a nepotřebné ostatní výrobky.

     Jen ten toaletní papír mě poněkud zklamal ... protrhl se stejně jako všechny ostatní.