Cesta k zapomnění

Jak jen zabolí některé minuty,

není to lehké projít úskalím času,

když se cesta ztrácí.

Chceš se vrátit, ale ono není kam.

Čas rozfoukal prach,

zůstal jsi sám s prázdnotou v dlaních

a jizvou nezhojenou,

v mlčení samota skrytá

nepromluví o štěstí ani o bolesti.

V jepičím tanci nad proudem času

chybí jistota zítřků.

Jen najít si čas,

jen ještě najít si čas.

Tma vede od očí až ke hvězdám,

slza stéká po tváři až ke dnu oceánů,

dálka mezi dvěma myšlenkami

větší než světelný rok,

gejzír vzpomínek

až k modru oblohy

ze dna beznaděje prýští.

To zem se zachvěla. Anebo srdce?

Moře beze dna a Ty

padáš a padáš a padáš.

Dálka je bez konce,

můžeš jít.