Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen tak snít
31. 01. 2005
0
0
623
Autor
Yukio
Cesta
Ohlédnout se a spatřit chladnou touhu,
k
de prožene se ostrý blesk-mrtvolný pach jeho dechu.Shlédnout na černou cestu,
kde bílé kameny,do země vražené,tvoří jakési čáry v našem spěchu,
cestu,pod níž leží mrtvá zem.
V dáli se pole černých mraků rozlévá,
tisknout
sněžně bílá oblakaa táhnou je za sebou-oblaka spoutaná,
j
akoby byla na kolena porážkou sražena.A za nimi jen prach a pusto,
Zlo v naší mysli,kámen v našich srdcích,
k
dy proměna stvořila prázdnoa
poslední svit v malých střípcích.Střípky naděje blouznící.
Pro ně stačí jen říct,
z
ažehnout plamen uhasínajícía
vyjít jim vstříc.Pro mnohé jest toto zkouškou,
málo je v lidském srdci síly,
kdy vládne pod temnou rouškou
a
uteče v jedinou chvíli.