Petra

,, Petra, Petra se zabila…“. Chvilku trvá, než mi plně dojde význam této věty. ,,Cože?“. Nechápu, nerozumím, vlastně možná nechci chápat a rozumět. ,, Kdy?“, šeptnu. ,Dneska nad ránem ji našli. Tam u té lesní cesty, musela tam ležet od čtvrtka, kdy odešla. Měla u sebe tu pistol, cos jí dal, aby se jí nic nestalo, víš, jak chodívala… chodívala v noci domů sama. Prý umřela rychle, čistý průstřel.“
podívám se na něj, cítím, jak se mi obraz rozmazává skelnou clonou. Zbraň, kterou jsem jí dal. v oblečení které jsem jí koupil k narozeninám. Petra na pláži. Petra v zoologický u pavilonu opic. Petra na grilpárty s malou neteří. Petra.
Tisíce malých fotek. Tisíce vzpomínek. Před týdnem mi přišel pohled. Vše nejlepší k narozeninám, ať se ti splní všechna přání, přeje P..
Všechna tajná přání. Moje tajná přání se už nikdy nesplní. Moje tajné přání umřelo. Zabilo se pistolí, kterou jsem jí dal. Jsem vrahem? Vše nejlepší k narozeninám...

---