Prokletí

Ó básníci nazvaní prokletí,
vládnete vnitřním světům na celá staletí
a vaše verše líčící nesmyslnost
nové sémě nutí zaséti

Jen nezasvěcený host
nemůže chápat souvislost
a jabloň s hadem, co pálí jak vřed,
vypustí do těl krutý jed

Hle, jeskyně s mrštným strážcem,
tam pokladů dosti,
kdo však potěší se jejich třpytem
je záhy plný zlosti

Příteli nespěchej, počkej sto let,
ta sláva se dostaví,
ve zlatém kočáře krásném jak květ,
u nás žel zřídkakdy na chvíli zastaví

Možná velkou poctou jest
před bílými krkavci se chvástati,
zobáky živy z rudých kostí neznají čest,
místo skřehotání chtěly by zpívati:
Jste blázni, buďte prokleti!