Nezapomínám: Má první láska

jé, ten konec je nádherný, dávám veliký Tip

andromedo, díky, díky, díky....... konec měl být nádherný a překvapující - jsem rád, že se to povedlo.

Maminka ti většinöu neřekne na plnou hubu, že tě miluje, ale poznáš to z jejich činů. Je tu vždy pro tebe, když tě něco trápí a potřebuješ obejmout a třeba i utřít slzičky...

ritmicky to místy silně pokulhává i když se to dá rychle napravit, tak nevim jestli to je záměr...Pro mě možná moc kostrbatej závěr.Téma milé.

neodpustím si sem nepřidat dvě takové věcičky: Na otázku, jestli jsem pesimista nebo optimista, odpovídám, že mé vědění je pesimistické, zato však má vůle a doufání optimistické. (z rozhovoru s Albertem Schweitzerem) Ještě nikdy žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd, ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu neobjevil nové nebe. (Helen Kellerová) nechám na vás, aby jste si tato slova nechali projít hlavou

...nějak nemůžu, přijde mi to, že je to moc osobní a navíc nemám tolik zkušeností,... dole jsem sice už byla, ale máš pravdu v tom, že jde vždy klesnout o trochu níž... a když člověk nemá někoho, kdo by mu pomohl, tak jde jen velice těžko bojovat... na druhou stranu stačí pouze jediný člověk, co ti pomůže a jde všechno líp, s tím bych souhlasila... taky svět nelze vidět jen černě a bíle... někdy je zapotřebí i ta šedá, červená, žlutá... pak je na světě veseleji, ano, optimismus může pomoct... (a to jsem se nechtěla mezi vás plést... )

Sac: Tak dlouho jsem hledal optimismus, až jsem skončil u železa. Uznávám - neni to ideální řešení, ale je mi tam krásně!! :-)))) A pomáhá a mlčí.....!! reb: jakou máš pleť..?:-)) Omluva oběma - jsem vůl!!:-(( Ale to už víte!!

... tady musim souhlasit se saccem, chce to trochu radosti ze života (aspoň trochu :-) ). pleť... divil by ses, ale flexibilní (nebo jak se tomu dneska říká :-DDD). Mně se omlouvat nemusíš... (já vím :-))), bez urážky :-D ).

reb: pomocnou ruku hledej vždy jen na konci svého ramene, ale je pravdou, že život je jednodušší, když máš někoho, kdo tě může NAKOPNOUT a šedou - šedou nebrat - koukněte se do parlamentu - zdárný příklad šedé - ani kousek té červené nebo modré, jen šedá........ a jak to vypadá. a ostatní barvičky, asi taky ne, všichni víme, co dokáže například - růžová.... gabe: to železo není lékem, je únikem. asi by to chtělo více obousměrné komunikace a více vzájemého hledání ..... ŠEDÉ... (ačkoliv jí nesnáším, někdy může pomoci a může to fungovat).....

..."pomoz si sám" nebo tak něco... to znám :-))) vypadá to... šedě, parlament - na nic, politici - na nic,... fuuuuuj, růžová, nikdy... :-)))

chápu to jako souhlas..........

....jasně, chápej, tady to nejde jinak :-)))

miluji všechno černé nebo bílé. mám rád, když v černé je kousek bílé a v bílé kousek černé - "jing, jang" - to je moje. naopak šedou nesnáším. proto můj "tvrdý pohled". dole jsem asi skutečně ještě nebyl. doufám, že nikdy nebudu. ale i kdybych byl dole, jak to poznám? vždyť vždy může být ještě hůře a mohu padnout ještě více dolů..... asi to chce více bojovat. taky sám nemám vždy tolik síly, kolik bych potřeboval a vím, že zvedáním železa to nenaženu..... proto tu sílu hledám v optimismu..... reb: ty se pleť .....

Jak, Sac,Hes: Mě tu z toho optimismu nějak brní v zádech:-)))! Uvidíte, že stejně všechno skončí v prdeli:-((!! Ale pokud tam za mnou nepřijdete, nevadí, buďte rádi:-((((

máš pravdu, skončíme tam sice všichni...... ale pokud se prozatím nemusíme strachovat - budu radši optimistou.... mít pesimistické myšlenky je totiž strašně, stašně jednoduché a primitivní. pokud chceš ale něčeho ve svým životě dosáhnout, musíš se taky sám snažit a ne být pasivní, flegmatický a s pesimistikými myšlenkami - jestli takový chceš být (jako doposud), tak to se jdi rovnou zahrabat..... nebo pozdravuj v prdeli ...... myslím, že to bylo v jedné pohádce: "cesta do pekla vede přímo,...." zamysli se nad tím. ps. tohle platí pro všechny pesimisty.... :-)

zas až tak jednoduché to není.. a pokud primitivní, no dobře.... člověk se může snažit, a přitom být pesimistou, jde to :-)

být pesimistou je jistě jednodušší, než si najít cíle, jejichž dosažení jsem skutečně schopen, ..... a vidět je optimisticky.... a ne se zahrabat ve svém životě, říkat si, tohle lepší nebude, tohle nedokážu, tohle nemohu změnit, tudy cesta nevede.... člověk má vždy na výběr - vždy jsou dvě cesty a vždy může být člověk optimistou, vždy může ráno vstávat s úsměvem na tváři, vždy se může cítit lépe, než by se cítil, kdyby svou situaci vyhodnotil jako pesimista..... a to jde - o pocit hlavně doufám, že to čteš ty, gabe!!!!

Ještě klika, že to nečtu:-(( !! Tvůj pohled, je pohled člověka, kterej dole ještě nebyl. Pozor, já taky ne! Pravda jsem níž a pár blízkých mě chce dostat až na dno. Ale zatím mám dost sil. Ale pár, co byli na dně, znám. Nic příjemnýho! Ty to posuzuješ moc natvrdo. Až se někdy dostaneš od normálu dolů (třeba Tě to nepotká-přeju Ti to), tak přehodnotíš, co si napsal. Opravdu je to trochu jinak. Já hodně kecám, ale tady ne.:-)))))

jacobson: napíšu jen jeden můj příběh. když jsem se loučil na delší dobu s mým dobrým kamarádem, chytil mne za obě ruce a povídá - až se jednou budeš v životě rozhodovat - vezmi do jedné ruky rozum (zmáčknul jednu ruku), do druhé srdce (zmáčknul druhou ruku)a spoj to.......(a obě ruce dal k sobě).... silný zážitek ....a tohle bych radil všem. díky za tip a souhlasím, že jedině autor by měl mít právo psát kritiky na své vlastní díla..... ale to by bylo na diskuzi.

Jakobsone - krásná slova, třeba si tohle přečte i ta Tvoje máma a moc,moc ji to potěší, jako to jistě potěšilo maminku Sacca.Jste fajn kluci!!Jste nádherná generace, která se nestydí napsat třeba do PÍSMÁKA.Pokračujte v tom. Sacco,Ty piš a Jakobsone, Ty se vyznávej.

No, pana Seiferta bych sem moc netahal. A rozhodně jsem to nemyslel tak, že by třeba Písmákem nebo saccovou básničkou pohrdal. Nemyslíte, že je zvláštní, jak každý člověk čte úlně jinak? Dokonce se mi zdá, že je vlastně dost divný psát něčí názory na básničky, písničky, prózičky někoho jiného. Vždyť co tím chtěl básník říci, to tím přece řekl :-) Jo, ale beztak si neodpustím pochvalu a taky obdiv. Pochvalu za krásný téma, krásný slova, za lásku. A obdiv za odvahu to říct. Víš, sacco, mně se děje poslodní dobou to, co Tobě. Žiju jinde a daleko a je mi to hrozitánsky líto. Je mi smutno a že mám rád, to vím a vím, že to vědí i lidi, který rád mám. Je mezi nimi i ta moje máma. Mám jí strašně rád, jenže kolikrát jsem jí to řekl? Možná, že by se to dalo spočítat na prstech jedný ruky. Víš, sám píšeš, že žijeme proto, abychom říkali a slyšeli, že máme rádi a že nás má někdo rád. Jenže... nevěřím tomu. Nikdy to tak nebylo a nikdy to tak nebude. Možná že duš je o tom přesvědčená, ale mozek ji stejně nakonec utluče. A když ne mozek svůj, tak mozky ostatních. Proč bychom jinak byli nuceni odejít od těch, co máme rádi a co mají rádi nás... Prosím, prosím, pořád si mysli, že to tak je a hlavně se toho řiď a veď k tomu i svoje děti, ať Ti jednou řeknou, že Tě mají rády a Ty jim to taky říkej. tip

věř, že uražený nejsem, spíš... nepochopený .... ale na druhou stranu jsem rád, že to někdo taky vidí z jiného úhlu. vlastně bylo záměrem vzbudit i dojem, že je to psáno pro někoho jiného.... ale parodie mne nenapadla. v každém případě, i takto to lze chápat.

Nebudu pokračovat v okecávání - to, co napsali Reb a Drath, je i můj názor. Sacco nemusel jsi nic vysvětlovat!! t*

...jsem ještě přemýšlela, co bych Ti k tomu napsala, ale nějak nemám slov... jen to, co už napsal Gab, že není potřeba básničky vysvětlovat... :-)

Milý Sacco, po přečtení tvojí básně jsem si vzpomněl na moji učitelku češtiny. Ta mi vždy za básničku "udělila" hodnocení 1/3 Jedničku za to, že jí umím a trojku za přednes. Já Ti uděluji jedničku s hvězdičkou za námět básně a trojku za technické provedení. Určitě by se to dalo po stránce rytmické vylepšit. Ale možná je to záměr a já jsem jen trochu "zabržděný". Každopádně za ten námět posílám TIP. A vydrž a piš. Těším se na Tvoje další příspěvky.

všem díky za cokoliv. původně jsem nechtěl psát nic, ale nešlo to. možná je to blbá báseň, ale není to žádná parodie. možná každý z vás, kdo má rád matku, otce, nebo alespoň někoho z rodiny, a žije velký kus světa od nich vzdálen, jednou pochopí, co jsem chtěl říci. kdysi jsem měl představu o rodinné pohodě: v neděli se sejde celá rodina u rodičů - máma, táta, sourozenci, jejich děti - na kávě a zákusku ..... moc jsem si to maloval a vím, že dneska je to pro mně nereálná věc. vídávám je párkrát do roka na pár hodin a i za to jsem rád. kávu s nimi piji jen po telefonu a NEMOHU být s nimi. věřte nebo ne, ale ve správných rukou udělala tato báseň své, já jsem za to rád. nešlo o rytmiku, styl, verše .... ale o téma ..... o zpracování, o gradaci, o neočekávaný konec. naopak položím všem otázku - proč neříkáme lidem, kteří nám jsou vzácní a blízcí, že je máme rádi?? snad ne jenom proto, že to oni vědí, že je to prostě jasné .... ale věřte, že i oni to potřebují někdy slyšet. ani nevíte jak se těším na chvíli, kdy mi moje vlastní dítě řekne: "Tati, mám Tě rád"..... proto žijeme, proto jsme tady. a copak přestáváme být dětmi, když dostaneme občanku, nebo dospějeme? ... i přesto jsme stále děti svých rodičů a i přesto oni stále potřebují slyšet tutu prostou větu. i kdyby člověk přišel o všechno, o celý svůj život, stačí aby jedenkrát v životě slyšel z úst svého dítěte tuto větu a .... jeho život bude naplněn. nejsme na tomto světě proto, abychom sbírali hmotné statky. dětská radost a dětský smích by měli být tím motorem našeho žití. .... každý má ale jiné hodnoty a cíle.... já jsem přednesl ty své. můžete souhlasit, nebo ne - u mne to jistě nic nezmění. a pokud jste dočetli až sem, díky.

s tim osvetlenim musim uznat, ze mas pravdu, doufam, ze te to moc neurazilo, ale v urcitym uhlu to je vazne docela vtipna basen ;o)

my nevíme

souhlas s devi

ja se na konci ulpne lekla, ale jestli je to parodie, tak super :)

Sacco,díky.Přijmi můj TIP, ale i poděkování.A také tuto báseň dej prosím přečíst té, které patří nejvíc.Nemáš představu, jak moc ji potěší.Vím, o čem mluvím.Hezky,moc hezky jsi začal.

checht