Přítel a oni

Přítel a oni

Běž příteli běž, dál skrze temnotu,

nesmíš usnout jsi tou nadějí.

Krok za krokemdál, unikni trestu,

rychle, rychle, nebo tě zabijí.

Dál, dál, blíž, blíž k nám,

vítej nám v tuto chvíli.

Už nikdy víc nebudeš sám,

neutekls, my to stihli.

Ach příteli co jsi to provedl?

neutekls a teď tu ležíš.

Jeden z nás to tělo zvedl,

řekl: "Příteli ty spíš?"

"Ne nespý a nežije,"

sbor odpovídá v jednotě.

Tisíc hlasů se směje:

"Hlupáku padls v temnotě."

A zase sám, jsou pryč,

ach bože ne, slyšíš mě příteli?

Mluv! ty jsi můj klíč

k temnotě, na stěnu mě přitiskli.

"Tak slyšíš? mluv, já tě potřebuji!"

"Kdo jsi, a kdo jsem já?"

"Příteli, příteli já ti slibuji,

že už zbavím se zla."

"Příteli? slyšíš? tak příteli!"

jen smích a na rukou krev.

Už zase do temnoty odešli,

zbyl po nich pláč, slovo, hněv.