Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Víla

21. 02. 2005

1011

Autor

Chica

Víla

Jako víla na pasece

motám kopřiv velké věnce.

Ruce samý puchýř mám,

kolik toho ještě mám?!

Musím ještě kytky sušit,

ale nesmím les tu rušit!

Jako šalvěj bez vůně už,

zabodnu si do srdce nůž.

Někdo mi už česá vlasy,

slyším jeho jemné hlasy.

Naříkat ze zdola slyším,

asi zvěř tu takhle plaším.

Měla jsem být potichu,

v žalu vydržet tu žít,

nechtěla jsem louce ublížit...

1 názor

Anetté

22. 11. 2010

Dát tip

:)) psala jsem ti spravu a ted koukam, ze je to pekne starej kousek, tak asi nema smysl nic specialniho rikat :) ve ctrnacti si byla nadejna..)) tak snad si s tim neskoncila

Nicollette

21. 02. 2005

Dát tip

hm, pakliže tě víly zajímají, mrkni se na klub oblázky_horské_nymfy :-))) trochu... veršíky, jak se říká,....

náhodoou..je to docela hezký když je ti ještě k tomu 14 škoda že to trochu kulhá a opakujou se nějaký slova mě se líbí jak si najednou zabodne ten nůž, to je dost haluzní, já bych tam ještě klidně dala jednu o tý smrti, trochu bych to přiblížila, takovou zmínku lehoulince do hororu :)... ne to je blbost, tak bych to napsala ja :) .. takhle je to docela milý *tYp*