Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Schýza

25. 02. 2005

2822

Autor

Wattik

Sedím tu a mám napsat dopisy před popravou. Nemám komu. Děti se mě zřekly a manželka je mrtvá. Jediná ženská kterou jsem opravdu miloval a se kterou jsem chtěl být celý život. Zabil jí on, ale odsouzen jsem byl já. Dodnes si pamatuji okamžik, kdy se u nás objevil poprvé. Přišel a posadil se k oknu do křesla. Nevěřícně jsem ho sledoval. Vypadal jako já, mluvil jako já, oblékal se jako já. Ale nenáviděl to, co já jsem miloval. Nenáviděl mojí ženu i moje děti. Nenáviděl mojí práci a měl rád mého šéfa, kterého jsem já nemohl vystát. Pomlouval mojí ženu, křičel na ní a bil jí. Ale protože vypadal jako já tak si všichni mysleli, že to dělám já. Ale já bych to nikdy neudělal. Já jí opravdu miloval. Snažil jsem se mu v tom zabránit, ale nešlo to. Teď už se mohu přiznat. Bál jsem se ho a bojím se ho dodnes. Byl zlý… Když mě přišla policie zatknout za vraždu moji ženy, seděl jako vždycky v křesle u okna a smál se. Byl to šílený smích. Byl to smích šílence. A já jsem křičel že jí zabil on a né já, že to on bil mojí ženu, že jí nadával , že na ní křičel. Ale policie dělala že nic neslyší, že ho nevidí sedět v křesle a odvedla mě do vězení. Potom mě soud odsoudil za vraždu manželky k trestu smrti. A tam jsem podruhé slyšel jeho příšerný smích. Slyším ho dodnes uvnitř mé hlavy. Je to hrozné. Smál se mi, že mě zabijí za něco, co udělal on. Ale kdyby to neudělali oni, udělal bych to já. Zabil bych se. Život s touhle příšerou je nesnesitelný, tak co. Už je slyším na chodbě, jak si pro mě jdou. A znovu slyším ten jeho hrozný smích. Bože, dej ať to mám rychle za sebou…

25. 02. 2005

Dát tip

Neudělali by to oni,udělal by to sám :o)

Československá literární komunita

Schýza

Autor

Sdílení