Křídla

ON:

"Tohle jsem napsal když mi bylo asi tak 17 let:

 Do-pr-de-le! Rostou mi křídla, tak proč mě nenecháte pořádně se naučit lítat! Už se ve vzduchu udržím, tak proč mě vždycky někdo srazíte dolů!

Co se tak na mě všichni díváte! Nechápete? Mám už dost jak pořád přetvařujete! Co děláte jak jste chytří a bůh ví co ještě. Sere mě vždycky to, že mě nutíte se taky přetvařovat. Vím poměrně dost přesně jaké mám znalosti, co umím a na co mám. Pořád jen ale od vás slyším: ,,Co je to za debila? Vy znáte toho magora? Je fakt trapnej! ... ,, Tak mě kurva nechte lítat!

> Jednou jedinkrát jsem kvůli vám zkusil odhodit křídla, ale vícekrát už to neudělám. Je to něco hnusnýho. Nikdo z těch, které jsem bral jako hodně dobré přátele to nezajímalo, až na jednu kamarádku, kterou jsem ale tak bral spíš okrajově. Přinesla mi je a naznačila mi, že je dobré umět lítat, že je dobré mít křídla. I ona je má, a teď vím, že i pár dalších lidí, ale bohužel je občas schovávají. Možná, aby jste jim je nepošlapali a nezničili a možná, aby tak neučinili oni sami.

Ani nevíte jaké to je umět létat - jaké to je, když vám proudí chladivý vzduch kolem těla. Prosím, nechte mě létat.

Nevěděla jsem co říct, odpověděla jsem až za tři měsíce...

Co když křídla znamenají anděly? Křídla jsou pomocná ruka ke svobodě, která končí u slunce. Křídla jsou moc povznést se. Mě také raší...jen jsem je ještě neměla důvod ukázat. Ale až to udělám, vydechnete! Osvobodím se z vašich výmluv a křivých pohledů a řečí za zády... Má křídla mají barvu duhy,ale až vám budu létat nad hlavou jako špatné svědomí, budou temné. A těm lidem co miluji snesu trochu slunce když přes mraky jej neuvidí...
Teď už křídla máš venku? lítáš?
Své sny a ideály jsem si nepověsila jako ty nad hlavu abych k nim vzhlížela, ale zahrabala je do země, nikdo se k nim nesníží, a až umřu, pohřbí mě k nim... Zatím mi nikdo neukázal jak se křídla roztahují, spíše učím ostatní jak je najít.