Labuť

Jde o to, chceš-li soudit tohle dílko (a všechna ostatní haiku) skutečně podle přísných měřítek kladených na haiku, a nebo jako poezii. Co se poezie týká, je to pěkný obrázek s možná přemírou přívlastků, ale je vidět a potěší. Jako haiku to ale moc není. Musíš si uvědomit, že v haiku zachytíš to, co opravdu vidíš, samo o sobě, a nemůžeš k tomu přidat nic z vlastní kreativity, z vlastních pocitů a úvah. Sem patří jen "sněhobílá" a "pluje ve vlnách". Jelikož používáš klíčový název, slovo "labuť" se Ti v samotném haiku ani neobjeví. Zachováváš sice pravidlo přítomného okamžiku (haiku se vždy odehrává výlučně teď a tady), ale "kráska něžná a spanilá" se už zrodila ve tvé mysli a proto do haiku nepatří. Nadto je vyžadován, u pokročilejších dílek, jistý přesah, ve významu, ale i v čase, což je velmi obtížné, jsi-li odkázána jen na to, co je a na Teď. Zkus zapracovat s odrazem. Labuť se přece odráží ve vodě. Třeba (bez ohledu na svazující formu 5-7-5): Na vlnách plují dvě labutě - spojené hladinou. Není to nic extra, ale je už to haiku -).

Milé...

to mi nepřijde jako něco co má něco společného s uměním.takových kratičkých, výstižných charakteristik by myslím dovedl napsat kdekdo.

Ne. Není to nic jiného než podstatné jméno + několik standardních charakteristik.

slabé haiku byť milé moc bych Ti to přála ale moc málo

TO je příšerně kýčovitej žvást...no fuj..jdu pryč

pěkné a něžné - tip*

Nevím, nevím, ale tohle tě asi nemohlo stát moc přemýšlení... .-)

nic moc....

milý obrázek labutě.... *