Nostalgická

 Mám v očích mračna

a v duši paraboly.

Body víry a body beznaděje

v nich se pojí,

strach v kajutě duše,

jak lano mne obepíná,

ta klička bez milosti

hrdlo mi svírá.

Válka zla a dobra.

Kdo s kým ji vede?

V moři slanosvěta

 křivky propletené.

Sami sebe učíme se znát,

jeden druhému vydáni napospas.

Zrozeni z temnoty

hledáme světélka,

s modlitbou k životu

čas námi protéká.

S modlitbou za děti,

které nás přežijí,

sázíme na lásku

jenž nenávist ubíjí.

Vzduch kolem houstne

noc ve splínu ztracená,

dnešek v mnohém je alfou 

 ......co když zítřkem je OMEGA?