Návrat do hor

Vylézt na tu horu jsem fakt neměl
Navždy jsem překonal sám sebe
Nic většího udělat nejde
Už se můžu jenom vrátit
Nebo jít níž….
…..do údolí na kávu s věčnými hledači čistých vodopádů a říčních meandrů..


Překonal jsem kmenovou závislost
Opičí pudy a gesta z akademií…
Nemusel jsem tančit kolem ohně s eskymáky ani česat laponky kosticí
Poučovat černochy a modlit se v krystal úmluvy..
Nemusel jsem opravovat auta Japoncům a vkrádat se do snů gejš…
Nemusel jsem podporovat Buše ani savany s pšenicí v těžebních polích..
Nemusel jsem se schovávat do synagog ani beduínům v upravený plnovous
Nemusel jsem si hrát na olympionika s ohořelým dresem lajnovaných okruhů
Nemusel jsem…..

Byl jsem vysoko
Překročil jsem i svojí hlavu ( již dlouho jsem toužil odhodit ten náklad….)
Zahnul jsem pravou kozí stezkou
(Kdyby měli ruce, snad bych si udělal steak v rašelině, ale mají pouze kopýtka….)
v lávové vyvřelině..

Z náhorní plošiny bylo vidět velryby, jak vybírají sítě tuňáků
mistrně se vyhýbají tankerům..
a kloužou po klidné hladině fjordů…

Šel jsem tam, kam nikdo nevkročil
Neroztáhnul červené koberečky
Nevytrousil odpadkové koše
Nevyznačil šipky důchodcům v Nike trikotu
Nemusel jsem myslet na své banální závislosti
Důchodové reformy a sociální stát
Nemusel jsem se bát, že nějakého opozdilce budu tahat z díry za vlněný svetr
... muset mu potom lopatkou vyprávět o vrcholu vrtulníků..
to né...
Bál jsem se jen…
Jsem-li…
Po šinkanzenu Startek
Koktejlů a vlhkých Peter…

Modlit se v pána hory…
Přiblížit se face to face ..
Křovákům
smrti..
Pochopit polyteizmus..
V panenské kráse květeny…
Se snoubit sněhem…
V ledové vodě opláchnout si tenisky

Byl jsem sám…
A sám jsem to dokázal…
Již vím, že tam někde je..
Že se o něj můžu opřít..

A tak jdu dolů prozářen tou zvěstí….
Usínám…

---