U vojáků při odvodu

Třicetsedm svíček se pochichtávalo na pomyslném dortu mé maminky sladké nesmí kvůli cholesterolu což trochu šidí ale absurdně dřív než Ona jsem dostal dárek do vlastních rukou já od úřadu ÚVS že na mě nezapomněli dobráci Už ve dveřích vrátnice na mě hulákal děda strašně mu smrdělo z huby vysvětloval kde jsou poslední dveře vpravo našel bych to sám podle těch radostných ksichtíků v dlaních taky chodba voněla buzerací frčkaře v brčálově zelené vypadal jako postavička pohádek z mechu a kapradí i když se snažil pouštět hrůzu vyvolával spíš pousmání na rozdíl od pěkné policistky co se mnou vyplňovala formuláře na nic si nehrála jen na krásu koukali na ní jako se čučí do piva když není co říct jeden by opravdu raději mlčel v úžasu nad vousatou vyšetřovatelkou v bílym plášti co zjišťuje jestli nejsem dementní barvoslepej nebo jinak postiženej navíc před skvadrou pěti dam prohlížejících si mě naoko bez zájmu hrajou to dobře taky předstírám že mě to baví nedočkavě čekám až si budu moct zas oblíknout kalhoty a sako a honem vypadnout Ještě mě zdržel vojenskej diplomat ohledně civilu moc příjemnej a inteligentní pán vyprávěl o vojně že stojí za prd stejně jako civil nakonec si potřeseme rukou a se smíchem se loučíme za rohem se ještě zamračim na vrátnýho jestli tam ještě smrdí hajzlík ví že jsem nedostal modrou s kamarádem to pak proberem v jedný ruce pivo v druhý list kde se stručně píše že k vojenské službě jsem byl shledán zdravotně způsobilým a byl proto odveden Kam ten náš svět spěje? I mladší brácha už si ze mě utahuje: Tankisto…

---