Beside fancy

"Ať žije, kdo pije," řekl Viktor a otočil do sebe panáka vodky.
"Chjo," vydechl Milan, "to je síla." Rychle se napil piva.
"Kouknem kolem." Viktor sebral svoje pivo. Vyšli mezi stany. Po obloze letěly prachové mraky.
"Neznáte ji?" křičel na ně neznámej kluk. Podpíral opilou holku. "Neni od vás?"
"Neni."
"To neva," řekl a hodil ji na Viktora. "Já už ji tahat nechci." Zmizel.
"Kde máš stan?" zeptal se Milan. Holka ukázala někam do tmy.
Viktor ji vzal kolem pasu. "Trefíš tam?" Opřela se o jeho ramena. "Zkus jít."
"Jsi tu sama? Kde máš kamarády?" ptal se Milan. Sotva šla. "Nechceš napít?" nabízel jí své pivo.
"Ještě jí nalejvej." Zastavili. "To nemůžem najít." Narovnal jí hlavu. "Aspoň má hezký kozy," usmál se. "Sáhni si taky."
"Dej pokoj."
"No tak, dyk je úplně tuhá."
"Nech ji." Milan se rozhlížel po okolí. "Aspoň ji odvedem někam, kde se bude moct vyspat."
Šli k lesu, kde byla čistá tráva. Viktor ji opřel o strom. "Slíkni se," řekl jí.
"Nech jí." Milan jednou rukou osahával zem a hledal rovné místo.
"Užijem si. Aspoň ty kozy. Podívej, ta je musí mít!"
"Si magor."
"Tyjo," řval Viktor, "neholí se."
Holka se hloupě usmívala. Snažila se něco říct. Mávala rukou směrem ke stanům. Milan se narovnal a pozoroval Viktora, jak rejdí rukou v jejích šortkách. Dopil pivo. Půllitr hodil do trávy.
"Du první."

---