Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prorokova píseň

15. 03. 2005
0
0
1005
Autor
Karot

Prorokova píseň

 

Neuměli si vytvořit svá vlastní znamení.

Nenašli potřebu v kapce vosku,

jenž ztvrdla v levém obočí.

 

Jen jeden člověk nemůže spát.

Jen jeden člověk něco tuší.

 

Bajonetem z dob nepokojů

vryl do okenic a dvěří

fantastické tvary.

 

Fontána na náměstí

opět funguje.

 

Teď zahřmělo.

 

Všichni lidé, všichni zbledli.

A ti, kteří zrovna jedli,

ti přestali jíst.

 

Znovu hřmí a vzduch se vlní.

A z oblohy kapky žhavého rosolu

padají a padají.

 

Teď  z temných hvozdů slyšet je ryk.

To na jelenu cválá lidskost ztracená.

Zaječí kůstky jí chřestí ve vlasech.

 

Její oči jsou vlhkým mechem

a její ústa jsou potřena

směsí z lesních plodů.

 

Blíží se.

Je stále blíž.

 

Nic - jen trest.

Nic - jen trest.

 

Její oči jsou vlhkým mechem.
John_Ceder
15. 03. 2005
Dát tip
k čemu je takovýhle psaní, když si jen vymejšlíš..?

Karot
15. 03. 2005
Dát tip
Nesouhlasim.....píšu věci osobní a potom taky fantazie, tzn. že máš nějakou vidinu, představu a tu vložíš do psaní. Na tom podle mě neni nic špatnýho....

John_Ceder
15. 03. 2005
Dát tip
špatný to není takhle psát, nic takovýho sem neřek.. ale na mě to působí jako jen slova

Sdílení
Nahoru