Déšť

Co na to říct...... ....chce se mi spát !!

DÉŠŤ Pršelo už přestalo svítit slunce jen malé poslední mizící paprsky které už stejně nikdo nevidí Všude kolem nade mnou visí mraky Prší prší z nich okolo mne do vody do lesů do měst plných lidí kteří se snaží schovat pod deštníky které se tu najednou rojí jako - houby po dešti Každá kapka ladně se vznášející vzduchem dopadá a padá na tu rozehřátou spalující zem a syčí to – - parní vlak na nádraží Už ani na hřišti si děti nehrají utekly některé odešly zmizely před kapkami které už se ani do kyblíčku před domem nedají zachytit Na tom hřišti jindy dusivě prašném béžově písčitém zbylo jenom jedno dítě Jedno odvážné či snad hloupé dítě ? To co tam stálo už snad nebylo dítě Bylo to takové zvláštní neobvyklé něco….?! Pláče to a v tom dešti – kdy lidské životy plynou pouze v hospodách a barech - to bylo něco jiného - louže v písku

---