Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

pomoc

16. 03. 2005
1
0
801
Autor
Voslík

Prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog, prolog.... aaa, PROLOG, již chápu. Žádný není třeba Snad jen, je to taková moje změť myšlenekkk

POMOC !

 

Uklidni se, nic se ti neděje.

                                                                                   Ale ne, vy to nechápete, pomoc, POMOC!

Vždyť ti nikdo nic nedělá.

Všechno to jsou jen řeči.

Co by ses jich Bál?

                                                                                    Ale i řeči někdy bolí, co vy o tom víte?

No, troufám si říci, že tohle vím.

To jsem takhle jednou...

                                                                                    Víte vůbec před čím se dovolávám pomoci?

Eh, ne.

                                                                                    Filozoficky vzato před sebou samým, víte?

                                                                                    Je to složité.

Hm, zajímavé, najednou poučuješ ty mě.

                                                                                    Je vidět, že si máme co říci.

To ano, tak to můžeme říci spolu:

 

POMOC POMOC POMOC!                                       POMOC POMOC POMOC! 

 

 

Dočkali se pomoci? Zatím ne, ale třeba už nebudou muset čekat dlouho...


Tinúviell
16. 03. 2005
Dát tip
Taky se někdy hádám sama se sebou a dopadá to podobně :o)..jen mě to nikdy nenapadlo napsat.. Je to neokoukané T

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru