Příležitostným pasivním kuřákům

Poslanecká sněmovna opět nerozhodla o protikuřáckém zákonu, který leží v Parlamentu už dva roky. Předseda legislativní rady vlády Bureš jeho aktuální znění označil za paskvil. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová dala Burešovi za pravdu… Tato zpráva se objevila v minulém měsíci v médiích. A argumenty zákonodárců? Prý tím, že se zakáže kouření v restauracích, se stejně neomezí počet kuřáků. Nevím jak aktivních, ale pasivních zcela jistě ubude! Počítají se vůbec pasivní kuřáci mezi kuřáky? Všímá si jich někdo? Vyplňujete někdy dotazníky s rubrikou kouření? A píšete „nekuřák“ nebo  „příležitostný pasivní kuřák“? Pokud jste někdy byli v restauraci, tak vám nic jiného nezbývá. Jak  vysvětlíte servírce, že onemocněla chronickou bronchitidou ač sama nekouří? Riziko povolání? Nemáme snad již dost  důkazů o škodlivosti aktivního i pasivního kouření? Denně u nás zemře na následky kouření 50 až 60 lidí. Za loňský rok se u nás vykouřilo 25 miliard cigaret. Šest cigaret na osobu a den. A to včetně celkem málo kouřících kojenců.

         Pasivní kuřáky bohužel statistiky nepočítají. Nevím jestli je to vina statistiků. Jedním z mála, které znám osobně, je profesor Richard Peto z Oxfordu. Toho z nedostatku zájmu o kuřáky jistě vinit nemohu. Profesor Peto byl za své práce o kouření spolu s R. Dollem dokonce povýšen do  šlechtického stavu. Sirové Peto a Doll jsou legendy nejen ve Velké Británii.  Sledují britské lékaře již od roku 1951 a na tomto vzorku populace se snaží poskytnout důkazy o škodlivosti kouření. Daří se jim to víc než dobře. „Kuřáci cigaret umírají v průměru o deset let dříve než nekuřáci," tvrdí  jednadevadesátiletý profesor Richard Doll, který je objevitelem vztahu mezi kouřením a rakovinou plic. Letos v únoru publikovali Doll a Peto další analýzy. Jsou o kouření a jako tradičně i o rakovině. Také pasivní kuřáci se v březnu dočkali. V USA vyšla  tento měsíc  studie o rizicích pasivního kouření na vznik karcinomu prsu.

                   To Evropa prý přitvrdila v boji proti kouření. Aspoň to tvrdí evropský komisař pro otázky zdraví Marcos Kyprianou, který v ulicích Bruselu propagoval „Život bez tabáku“.  Od letošního ledna vstoupila  v platnost  i razantní protikuřácká opatření v jinak tradiční kuřácké velmoci, jakou je Itálie. Je tam zakázáno kouřit v restauracích, barech, úřadech a továrnách. A co u nás? Obáváme se, že by poklesly tržby v restauracích? Hrozí snad, že bychom přišli o své světové prvenství v pití piva? Nebo se poslanci strachují, že přibude zápalů plic z kouření venku před hospodou? Tady bude asi zakopaný pes!

         Tak nevím… Máme-li ministry stínové, pak ti  co nám vládnou, jsou zřejmě ministry osvícenými. Doufám, že jsou natolik osvícení, aby připravili kvalitní zákon, který bude chránit zdraví všech občanů. To prý stát dělá. Nebo aspoň má dělat A mělo by se to týkat i těch, kteří inhalují cigaretový kouř nedobrovolně. A myslím, že by to mohlo být na stejném principu, jakým se omezuje rychlost v obci na 50km/h. Ta se přece netýká jen řidičů aut. Snížením rychlosti neubylo motoristů ani se nesnížil prodej aut.  Zato přežilo víc chodců.