Jaro

Ne, neznám hezčí zemi,
když červánky k noci se blíží,
tak krásně podivně je mi,
když noc se dnem se sklíží
u nás někde v kraji,
i když to hloupí nepoznají,
žádný západ slunce není stejný;
mám rád všecky kameny,
co jsou za Sýkorovými mlejny.
Člověk věčně krčí rameny.
nevšimne si své proměny.
Lisabon jaro vítá;
čarodějská svita
diskutuje o etice mágů
ve faraonově sarkofágu.
Dneska ale zapomenem na to,
Maive stejně nepozná to
a přestanem s tím na chvíli jen,
je první jarní den.