Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePravidla
19. 07. 1999
0
0
2333
Autor
slavek
pravidla, zákazy a příkazy. Nedá se bez nich žít!
nenávidím je,
miluji je...
SlečnaMezková
22. 04. 2001SlečnaMezková
20. 04. 2001
Pravidla? Jak to popsat. Ten textík měl být vlastně takovou úvahou o pravidlech. Člověk vlastně žije v kleci tvořené normami a pravidly. Některá jsou psaná, jiná ne. Některá jsou vyřčená, o jiných se nemluví. Bez nich to asi nejde. Ačkoli nás často svazují a omezují..
snoopy: Cítím se překonán a jsem si na to hrdý. Tohle má daleko hlubší myšlenku. Chci žít s pravidly, ale oni nás ubíjí.
smekám pomyslný širák!!
smekám pomyslný širák!!
ponaučení? že pravidla jsme my.. a navíc, že to aspoň za něco stálo..
čekal jsem na červené.. ujela mi tramvaj.. zelená, konečně.. zbytečně.. už nespěchám..
stojím na nástupišti.. nic nejede.. už! to je dost.. nastupuju.. sakra, špatná tramvaj, já slepý!
pozdě, dvěře se zavřely.. nebudu zlobit, prostě příští stanici vystoupím..
..kontrola jízdenek! ..á vida, kde já ji jen.. doma? snad ne! ..ale já hned vystupuji, opravdu, mám ji doma! občanku?..
..to je zase den.. tak, teď ještě nakoupit.. mám vzít ten červenej? nebo radši modrej? já nevím.. ještě že je to samoobsluha..
..je to všechno? ano.. třicet dva devadesát.. prosim.. děkuju.. nashledanou.. nashle.. eh.. co to? promiňte, dobrý den, jsem z ostrahy prodejny, mohl byste mi ukázat obsah vaší tašky? ..no já nevím, dobrá.. nějaký špinavý hadry.. tohle jsem koupil vedle, vážně.. příště, příště vás dostanu! ..jen se nebojte, sem já už nepůjdu, spolehněte se.. to sem neviděl.. sakra, rozbil se zip.. dyť se mi to všechno vysype.. hele, zelená.. blbej zip.. áááá (nějakej idiot přehlíd semafor).. červenobílá zebra byla to poslední, co jsem vnímal..
no, neměl to ten tvůj slávku lepší? a bez pravidel?
čekal jsem na červené.. ujela mi tramvaj.. zelená, konečně.. zbytečně.. už nespěchám..
stojím na nástupišti.. nic nejede.. už! to je dost.. nastupuju.. sakra, špatná tramvaj, já slepý!
pozdě, dvěře se zavřely.. nebudu zlobit, prostě příští stanici vystoupím..
..kontrola jízdenek! ..á vida, kde já ji jen.. doma? snad ne! ..ale já hned vystupuji, opravdu, mám ji doma! občanku?..
..to je zase den.. tak, teď ještě nakoupit.. mám vzít ten červenej? nebo radši modrej? já nevím.. ještě že je to samoobsluha..
..je to všechno? ano.. třicet dva devadesát.. prosim.. děkuju.. nashledanou.. nashle.. eh.. co to? promiňte, dobrý den, jsem z ostrahy prodejny, mohl byste mi ukázat obsah vaší tašky? ..no já nevím, dobrá.. nějaký špinavý hadry.. tohle jsem koupil vedle, vážně.. příště, příště vás dostanu! ..jen se nebojte, sem já už nepůjdu, spolehněte se.. to sem neviděl.. sakra, rozbil se zip.. dyť se mi to všechno vysype.. hele, zelená.. blbej zip.. áááá (nějakej idiot přehlíd semafor).. červenobílá zebra byla to poslední, co jsem vnímal..
no, neměl to ten tvůj slávku lepší? a bez pravidel?