vanocni darecek

a tu Stevensona uz nemusite číst..

Vánoční dárek.. Před vánoci plno shonu, nervosita vládne v domě. A tak možná divu není, že manželky dárek pro mně jaksi došel zapomnění.. Víš co, nejlepší snad bude když si něco koupíš sám.. Já už z toho všeho tady, hlavu jako škopek mám… Nu co dělat, smiřuji se v předvánoční oblevě.. Hezké kalhoty si koupil. Byly zrovna na slevě.. V těle pěkně všude padly tyhle kalhoty mé nové jenže asi byly šité pro profika v košíkové.. Copak o pár centimetrů To se přece snadno zkrátí Tři ženské mám přece k tomu.. Ženu, dceru.. a i máti.. „Podívej se na svůj dárek. Zkrátiš o pár centimetrů a jak půjdou pěkně k tomu od posledních vánoc svetru..“ „Zbláznil jsi se, k tomu všemu co tady mám na starosti _ sednu si ti ke kalhotám … tihle mužští, jsou jen k zlosti.“ Nu což, je tu ještě dcera A pak matka, žádné strachy. Přece snad jsem nevyhodil zbytečně za dárek prachy.. Do třetice všeho zlého. Stejně jako u manželky, dopadl jsem u své máti a nakonec, i u dcerky… No tak dobrá, milé dámy Dvakrát střihnu, zapošít.. i bez vás já pod stromečkem hezký dárek budu mít.. Nic se prý nejí tak horké jako se to uvařilo A tak i těm mým třem ženským nějak asi divně bylo, že na mně snad před vánoci trochu tvrdé zřejmě byly.. Tajně o tři centimetry kalhoty mi upravily. Purpura už bytem voní Pokoj a mír vládne v duši, každý zvědavostí hoří, jak kalhoty asi sluší….. Dobrá vůle se přec cení, A pak…bude asponˇ změna k tomu svetru padnou také ty kratˇasy, pod kolena…

---