Vyznání

druhá sloka se rýmuje. Chtěl jsem ji vypustit, ale už by to nebylo ono.

Slunce se odráží od Tvé bronzové pleti. Odrážené paprsky slunce vrývají se mi do srdce. Tolik pálí! Tolik hřejí! Bože ať ten žár vydržím! Křičím mlčky do všech stran. mám Tě rád, mám Tě rád.. V Tvých hnědých očích, zaleskly se slzy. čím jsem Tě zranil,já se ptám? Ač na spánek je ještě brzy, ve stoje usínám. jsi nádherný člověk, tak ryzí, čistý. Jsi dokonalé boží dílo. Skvělé sousoší, výtězný oblouk, Eifelova věž, Karlův most. Dám všechno zlato světa, za bronz Tvojí kůže. Dám lesk všech diamantů, za odraz Tvých očí. A všechny sluneční paprsky, dám za Tvůj žár.

---