Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Maminko?

12. 09. 2006
8
0
1124
Autor
Derylla

...

Venku jarní sluníčko

tancovalo s mraky

chtělo si hrát

házelo nám stíny do pokoje

až jsem se musela smát

 

sobecky

 

Chvilku jsem chodila

od ničeho k ničemu

naivně sníc

ale byl čas

dojdu ke dveřím, klepu

...   nic

 

Ach, jo, mami, zase přijdeme pozdě!

 

Otevřu dveře a vidím ji

v peřinách postele

tak krásnou

tvář bílou jako mramor

jako anděl v kostele

  

Maminko, vstáváme...

 

Pak zvoní telefon

nikdo nereaguje

žádný shon 

 

Vložím jí sluchátko do dlaně

ale - to však padá 

ticho mezi čtyřmi stěnami

 

Halo! Halo!

 

je slyšet ze sluchátka,

které leží na zemi

 

...

 

Zajímavé,

jak se minuta táhne v hodinu

a hodina v den

skoro jako by to byl

jenom zlý sen

 

...

 

Maminko?

Mami?

Mami!

Proboha, MAMI!!!

 

...

 

Věci vzaly rychlý spád

jak jsem se mohla ráno smát

 

Sanitka a bílé pláště

úzkost, strach a pocit viny

ten zvláště

 

Na stole obálka

a v ní dopis

rozmazaná písmenka

pár zmatených slov

a podpis

Tvoje maminka

 

...

 

A to je všechno?

Ale..

 

Sakra, mami

a co ?!?!

 

 


za Šípkovou Růžu t. :o)

Doners
31. 03. 2005
Dát tip
..a co já? -pěkný!*

inlajn
31. 03. 2005
Dát tip
..no, podobně, esi privátní zážitky, ok, ale "dílo" je to děsný....

inlajn
31. 03. 2005
Dát tip
..aneb jak se můžře silnej zážitek, kerej de až na kost, proměnit v sladkobolnej blábol...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru