Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Úlet Josefa Kolaříka, O lazebníku z Cařihradu

03. 04. 2005

719

Autor

chose

Některé úlety vyšly v Lidových Novinách, Léto 2002.

Návštěva pravého tureckého holiče je fakt hustej level, jak by řekl přítel Kóďa. Ať vyslovíte jakékoliv přání v jakémkoliv jazyce , vaší hlavě včetně ksichtu se dostane stejné péče, při které se odborník diví a laik žasne. Celá akce startuje vcelku nevinně. Začíná se obligátním zástřihem na jemného ježka, pak přijde na řadu již méně obvyklá břitva. Po jednom panáku imitace kolínské vsáknuté do vašeho ksichtu, kdy musíte přežít několik vteřin ve stavu blížícímu se bezvědomí přichází na řadu první lahůdka. Je čas se poprvé v životě věnovat svému obočí. Porost nadočnicového oblouku se během chvilky promění v decentní ozdobu podtrhující Vaše charismatické čelo o kterém jste ještě před chvilkou nevěděli, že ho také máte. Popojeďme k dalšímu chodu. Přestože vy už očekáváte konec a chtěli byste platit, holič se začal rejpat něčím kovovým ve vašem nose. To co se děje lze snad nejjednodušeji popsat slovy čerstvé legendy Macháčka. Husté chlupy v nose rostoucí našli smrt v pažích holičových. To také není všechno, z tohoto křesla se lehce na svobodu nedostanete. Nyní přichází na řadu další panák imitace kolínské, tentokrát zatím z nepochopitelných důvodů jsou postižené uši. Než se stačíte vzpamatovat z dalšího bezvědomí, již máte před očima hořící svíčku a začínáte tušit! Je to tak, během okamžiku se Vám z obou plachet line nezaměnitelný puch škvařených chloupků. Poprvé a asi naposledy v životě máte oholené uši. Střihoruký edward hadr.