Listnate

Ticho před bouří je klišé. Eufonie pěkná. Vyjádření možná příliš poetická (nevadí volba eufonických - podobných hlásek, ale volba některých slov jako nese se - No, nevím. Minimálně je to dost na hraně. Možná.) Slovo sám je nadbytečné celkem. Nejdeš na dřeň k věcem. Zdá se mi jako bys to okecával trošku, ale není to nijak hrozný. Kireji tu je. Pohyb taky. O protikladu mám pochyby. Má to k haiku celkem blízko, ale duch haiku je nevýrazný, nechybí-li vůbec.

Hřmění - lehce se zhoupl v pádu list javoru. Pozor na opakování téhož. "Sám a "list". Každý list je ve svém pádu sám, i když jich padá spousta. Každý člověk umírá sám, i když v téže chvíli umírají tisíce na Zemi. Napiš to tak, že tu osamělost každý vycítí. Kontrast tu je, ale lepší, než obecká bouře, je její konkrétní projev. Buď v haiku co nejkonkrétnější. Za tohle dílko Ti ale dám tip :-)

:o) Javory můžu vždycky a v jakémkoli množství. W.*

...hm, nahoře na palandě s poutníkem mi bylo líp, ale tady taky..t...

pěkný obrázek, navozuje atmosféru.... TIP

Souhlasím s Vesuvankou. TIP

tyjo, pěkně to burácí...asi bych měl přidat abych stihl dojít do tábora před průtrží mračen. dobré dobré *