hlas z nitra

řekla když na kolenou klečela schovaná v rohu chrámu duše :

Když už všichni odejdou a ty čekáš a vyhlížíš

vyhlížíš je dírou v srdci která se zvětšuje 

zvětšuje se a ty myslíš že už nemůžeš

že nemůžeš a přesto musíš a musí i jiní

tak jako musí slunce i měsíc

i ty znovu povstaneš a možná se svým mečem v zádech

a možná že už naposled

a možná ještě tisíckrát

dokud se nevzdáš všeho po čem toužíš a máš

nebo křídla tvá nebudou dost silná aby to nesla

 BUDEŠ!