Akta X (sekce HADI)

Had. Pro někoho kuásné žvížátko, pro někoho odporný, slizký a nebezpečný tvor. Patří na tuto planetu a má stejné právo na život jako kterýkoli jiný živočich (vyjma člověka, samozřejmě). Pro svůj vzhled však byl nucen už vytrpět mnoho a zdá se, že pokud nezasáhnou oficiální místa na celém světě, může dojít i k úplnému vyhubení tohoto nesmírně zajímavého a pro ekosystém nepostradatelného druhu. Vše začalo už v polovině 18. století, kdy chudobný italský švec Armani DiGucci ze sicilské vesničky Corleone pro nedostatek kvalitního obuvnického materiálu (známá tzv. „palermská gumovo-koženková krize“ 1738-1802) použil při výrobě botiček pro svého v té době šestiletého (*někdy mezi 1732-1796) synka poprvé v historii hadí kožešinu. Mrtvého hada nalezl na své zahrádce „nedaleko králičího kotce“, jak událost popsal místní kronikář („…non lontano il coniglio in privato“). Boty přežily jak otce tak i syna, tak i jeho syna a syna jeho syna. No prostě vydržely dlouho, čehož si samozřejmě okamžitě povšimla průmyslová výroba, a díky tomu začal systematický výlov hadů. Po skončení palermské krize však zájem o hady poklesl,neboť se výroba vrátila ke svým tradičním a levnějším materiálům (guma a koženka, tzv. Saigonský typ). Hadi však ani potom neměli pokoj a to především díky prohlubujícímu se náboženskému fanatismu tehdejší západní Evropy. Had byl v době všeobecné krize označen za původce prvotního hříchu (ta blamáž s jabkem) a některé radikální odnože církve svaté se dokonce pokoušely dokázat, že Ábel nebyl usmrcen Kainem, nýbrž uškrcen hadem. Nakonec se jim to ale nepovedlo, protože si některý z osvícených kněží naštěstí povšiml, že had nemá ruce. Ne všichni věřící se však s rozhodnutím Svaté stolice hodlali smířit a začali hady vybíjet tajně a rafinovaně, což trvá až do dnešních dnů. Toto závažné obvinění mohu dokázat. Na první stopu jsem narazil mimoděk při návštěvě ZOO, kde jsem náhodou zdržel až do zavírací hodiny. V pavilónu hadů se v obrovském teráriu krčila v jednom koutě roztomilá ale vystrašená krajta tygrovitá, na kterou se z protějšího rohu chystal vrhnout zcela evidentně vyhladovělý rozzuřený odporně bílý králík! S vyceněnými tesáky se připravoval ke skoku, nebohá krajta se snažila uniknout, ale nebylo kam…. Odběhl jsem se přivolat pomoc, ale nikoho jsem nenašel. Když jsem se k teráriu vrátil, bylo už po všem. Omráčená krajta nehybně ležela ve svém rohu, zatímco se jí rozevřenými čelistmi soukal dovnitř zákeřný chlupatý predátor, aby ji prokousl její pravý plicní lalok (hadi, jak známo, levý nemají) a krajta to nerozdýchala. Krutá, pomalá a nesmírně bolestivá smrt. Jenže kdo mohl mít zájem ponechat bezbranného hada z tak krvelačnou šelmou bez dozoru, beze svědků…? Dveře pavilónu se náhle rozlétly a já uslyšel vyděšený ženský hlas: „Ježíšikriste, co tady ještě děláte….“ Víc jsem nepotřeboval vědět. Druhým východem se mi podařilo uprchnout. Při podrobnějším zkoumání výše popsané události se mi najednou vybavily i mé dřívější zkušenosti a jevy, jež jsem až doposud přehlížel. Uvědomil jsem si, že mě po celý život někdo pěkně tahá za nos. Zamyslete se: pokud se hadi (především ti větší) krmí králíky, kuřaty a většími hlodavci(jak nám tvrdí chovatelé), jak je možné, že při procházce přírodou potkáte spíše stádo zajíců nežli jednu jedinou bezstarostně se vyhřívající zmiji či užovku? Proč v Austrálii, která byla ještě celkem nedávno rájem hadů, po podezřele náhlém přemnožení králíků nezbyl prakticky ani jeden had? A proč se po nasazení lišek proti přemnoženým králíkům prakticky nic nevyřešilo, neboť i lišky vedou s králíky dlouholetou a krvavou řež o vlastní existenci? Nepřipadlo vám nikdy podezřelé, že zatímco na většinu hadů si můžete téměř bez obav sáhnout holou rukou, otec odchází do králikárny raději ozbrojen sekyrou a nezřídka se vrací se zabitým králíkem, který ho zřejmě při krmení zákeřně napadl? Ano, TO KRÁLÍCI ŽEROU HADY! Ale kdo to má všechno na svědomí? Jestli si ani teď nejste jistí, proveďte si takový malý test. Vezměte bílý list papíru a rozdělte ho tužkou na dvě poloviny. Do levé si napište označení chovatele drobných živočichů a především pak plazů. Do pravé půlky označení člověka, který uplatňuje násilí proti svému odpůrci ( nezřídka až do fyzického zničení!), často z náboženských důvodů! A ještě něco. Važte si svých otců a do králíkárny nechoďte nikdy sami!

---