jakasi nijaka

Dtto Merle. Dám tip, když za nic tak za anděly a zlatou uličku. Ke konci jsem ztrácel nit, ale vlastně se mi ta pointa líbila (i když vyznívá trochu aforisticky) - má nadhled. Možná zkus ten konec nějak přeformulovat, aby se tam dostal ten stejný pocit a přitom jinak vyslovený.

))))))... zizal jo..))

Víc žížal je na normálnim hřbitově, než urnovym, řekl bych...? :-)

tak si to muzete precist v tom Tak si neskoc..)

začátek je skvělej.... takovej Falkovskej... pak se fotŕma robíjí ale celkově nemůžu než hodnotit kladně :-))))

Steve... ... a květy jabloní už mi tak nevoni.. a nebo zbytečně.. I štíhlé jehlice Svatého Víta.. a Zlatá ulička. kde zřídka svitá.. mi za to nestojí.. Anděle ve zbroji že to tam vydrží ? být raděj z mramoru (nebo na koloběžce sjíždět si Vaclavák..) A potom nahoru ... ***

Ja vim.. kdyz ten konec vlastne dal nazev celemu..potrebuje dotahnout, na jednu, nebo na druhou stranu.. Dik....

asi se mi to nemělo stát, ale po posledním verši jsem se musela usmívat :-) Zkus, Steve, jít do háje dřívějc, kosů je pořád dost, byť s žížalama je problém... Maně při tom vzpomínám, když jsme jednou na gymplu povinně recitovali "Chtěl bych tě potkati v lukách", jak jsem si v duchu trpce pomyslela, kolik luk už mam proběhanejch a žádnýho kluka jsem venku jaktěživo nepotkala (vyjma těch případů, kdy to bylo předem domluvený). Jinak ale... souhlasím, ano, milovat je někdy moc těžký, je-li to pro člověka krom křídlatého pocitu taky cesta a takové trochu sebeúsilí o dělání dobra druhému, čili ten volní proces, co ho obvykle raději nahrazujeme prostou zamilovaností, aby to raděj všecko samo.... A snad, snad to začíná u slov, u myšlenky "miluji tě"...

Trnitá cesta je cestou poctivých zoufalců a začíná sebezpytným: Miluji tě? Co otazník,to trn. Štastnou cestu všem... :-)