Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

setkání se (mnou)

Výběr: zaki
18. 04. 2005
5
0
1646

PAVILON C Beton, sklo, špína, malí nemocní lidé a já... Vítejte v lázních...

Chtěl jsem spát,

i víčka jsem měl těžká...

                                         a najednou ten vzlykot....

bosky jsem přešel přes chladnou chodbu,

v rohu jsem zahlédl hnízdo mrvenců

přes špinavé okno jsem zřil matný obrys půlměsíce

došel jsem do posledního pokoje

a tam jsem spatřil malého tlustého chlapečka                                                                                                             (sebe)

ležícího na posteli ponechaného vlastní samotě

a stesku

(vzpomněl jsem si na sebe...)

pověděl jsem mu pohádku ,

donesl ztvrdlou makovou buchtu....

ulehl jsem na vratkou postel s ocelovou kostrou

a uronil obří nostalgickou slzu při vzpomínce na     (sebe)

...


oslovuje mě...a to hodně...tip

zaki
18. 04. 2005
Dát tip
ano ano ano...

misty
18. 04. 2005
Dát tip
je krasna...* ...no cisto technicka vec...predposledny vers mozno chcela byt postel...a mozno sa mylim...no to poste tam jednoducho neviem pochopit...

děkuji, zdejší klávesnice moc nefunguje:)

misty
18. 04. 2005
Dát tip
aj nabuduce... ;o)

Nicollette
18. 04. 2005
Dát tip
smutnější sebe

skit
18. 04. 2005
Dát tip
dobrý dílko.hodně zajímavý nápad kterej vzbuzuje hodně pocitů

skit
18. 04. 2005
Dát tip
a tip

kapybary
18. 04. 2005
Dát tip
Mám ráda tuhle básničku!:)

johanne
18. 04. 2005
Dát tip
No... zvláštní, ale připadám si pořád za sklem.

LIPO
18. 04. 2005
Dát tip
zajímavě pojatý...nejdřív jsem cejtil int. pózu,ale dobrý Tip

Sdílení
Nahoru