Výlet

Výlet

Má nejkrásnější cesta, po které jsem kdy šel, byla velmi zajímavá a zábavná.Šel jsem takhle s kamarádem Martinem a Davidem po horských hřebenech Orlických hor. Byla to krása, ptáčci zpívali koledy a muflon na nás mrkal pravým okem, poněvadž levé oko neměl. V té chvíli jsem si vzpomněl na děti v Africe, kde řádí hlad, nemoci a chudoba. Bylo mě jich líto a tak jsem si řekl, že jim pošlu nějaké ty své úspory. Rozbil jsem svoje prasátko, kterému mimochodem chybělo pravé ucho a poslal jsem do Ugandy 25 korun a padesát haléřů. Na poště mě přijali srdečně. Ale zpět k mé nejkrásnější cestě. Velmi se nám líbily nádherné obláčky, které jako stádo pluly oblohou. Nejhezčí však bylo nádherně žluté slunce, které se rozzářilo již ráno. Odpoledne už skoro byla tma a najednou David vyhrkl: „Já bych si dal další!“ A tak jsme počkali do rána a slunce opět vyšlo.