Jak sem se kdysi zamiloval

Zahloubán procházím časoprostorem temna
a najednou z čista jasna spadla na mě síť
zamotal se se do ní teda parádně i s ušima
ale vůbec to není nepříjemný naopak
je taková bledě růžová, jemná jako hedvábí
ze tří čtvrtin průhledná ale přesto drží fest
je mi teď nějak mnohem líp a všude kvetou fialky
na cestu mi svítí měsíc ,taky slunce s hvězdičkama

Pískám si a procházím tím prozářeným absolutnem
náhle přitáhl šílený vichr a tu síť ze mě násilím strhal
šílená bolest projela kolenem a rozlila se člověkem
slzy pokropily fialky proudem , který už ani trošku nekvetou
a navíc všechno zhaslo, naprosto dezorientována bez baterky
sem si rozbil tlamu o první lavičku

zahloubán procházím časoprostorem temna.........

---