Staré dobré časy

Mírně škarohlídská úvaha o tom, jestli je možné obnovit idylické staré časy, kdy lidem stačilo málo...

Čas od času, když je hodně silná okurková sezóna, proběhne televizním zpravodajstvím krátký šot o někom, kdo se obrátil zády ke konzumu. Typický příklad vypadá asi takhle: Žije na vsi, chová jednu - dvě kozy, pěstuje si sám zeleninu i obilí a topí dřevem. O televizi nemá zájem, čímž štve reklamní pracovníky. Je to prostě úžasné. Nic mu nechybí. Civilizace ho jen obtěžuje, protože po něm chce i jiné zaměstnání, aby mohl platit daně. Není to příklad k následování? Není. Dnes již ne. Takto může žít jedna rodina, nebo menší komunita. Celá ves. Ale ne celá země, o Zemi nemluvě. Není možné rozpustit města a z jejich uspěchaných obyvatel udělat kouzlem rozšafné venkovany. Proč? Zde nesmí působit ideály, ale věda. Zejména matematika. Kolik lidí dnešního světa žije ve městech? Hodně. Velice mnoho. 'Mačkají' se v patrových domech šplhajících téměř k oblakům. A nyní si představte, že se každý jednotlivý byt změní na prostou chaloupku o jedné místnosti, studni a suchém záchodu. Vidíte také ty miliony roztomilých až intimních domečků? A teď se do jednoho z nich přeneste. Stůl. Lavice. Skříň na šaty. Postel. Kamna, nebo krb. Krása prostoty. Že? Že by to nemusel být maličký domeček? Ne? A kam byste ty velké domy dali? Čechy a Morava jsou již dneska poměrně hustě poseté stavbami. Musí nám zbýt nějaký prostor i na pole a pastviny. Ale dovedete si představit, že do tohoto domku nejen nakukujete, ale žijete v něm celou dobu? Bez kapky soukromí, protože na soukromí není místo. Že se v jeho omezených prostorech vaří, pere, jí, učí nebo miluje. Pod peřinou, aby to neviděly děti. Nebo jim ukážete všechny strany života?!? Navíc, tohle by možná šlo v létě. Ale co zima? Říkáte, oni nadšenci přece topí dřevem, které sesbírají v lese, ani stromy nemusí kácet. Dovolte mi malou otázku. Kolik v takovém lese asi je spadaného dřeva? A kolik se ho spálí v energeticky dost málo účinném krbu, či kamnech? Na první otázku se dá odpovědět ne dost pro všechny a na tu druhou ještě prostěji: Hodně. I když, jedna možnost by tu byla. Tlením se uvolňuje teplo, to věděli už naši prapředci a když byla zima hodně zlá, nastěhovali si dobytek do obytné místnosti. No, nevím... Sice se říká (napíšu to španělsky, protože se mi to tak líbí) Contra gustos no hay disputa, ale... Nemusím pokračovat, že ne? Pokud však stále ještě toužíte odhodit břímě civilizace a přitom byste se do idylických časů neradi vraceli sami, pak pro vás jedno řešení mám: Zkuste se zeptat průměrného Čečence, Srba, Chorvata či kosovského Albánce, co dokáže provést s civilizací nějaká menší válka...

---